Jen v rychlosti .. malou vsuvkou...
úterý 21. srpna 2012
pátek 17. srpna 2012
Dovolená po třetí + SOAD GIG
V minulém příspěvku jsem se zmínila, že sepíši pár vět o mé třetí a zároveň poslední dovolené, kterou jsem prožila na americké půdě. Nebyla to úplně tak dovolená ve smyslu, že jsem si sbalila žebradlo a na celou dobu někam vypadla. Celou dobu jsem ale doma na zadku také nezůstala a na začátku mé dovči se vydala na pár dní do Bostonu. Kvůli né zrvna dobrým spojům z Phaladelphie jsem měla docela zajímavý harmonogram. Muselo se vyrážet v 11pm v sobotu večer, Boston mě přivítal v 6hodin ráno, zaplatila jsem si jednu noc v hostelu a v pondělí v 11:20pm zase valila zpět směr Philla, kde se dorazilo v úterý v 6am.
Bylo hodně brzy ráno, kdy jsme se objevila na bostonských chodnících. Tak nějak jsem si předem naplánovala, co bych chtěla vidět než budu mít spich s holkami, který tento víkend v Bostnu také trávily. Kolem půl 10 ranní jsem měla obešlé naplánované a vyrazilo se scuknout. Jsou to holčiny z okolí NYC ( někdo možná bude znát Míša Bublík a Nikča). Společně se vyrazilo na Harvard Uni. Mě osobně to místo nějak neoslovilo, ale možná to bylo způsobeno tím, že jsou prázdniny a v podstatě se to tam hemží jen japonskými (možná čínskými nebo korejskými .. kdo se v tom má vyznat) turisty. Nic moc jste z toho místa nemohli nasávat studentskou atmosféru. Tehdy, když jsem byla na Columbii v NYC, to bylo o něčem jiném, ale tam jsem právě byla zatáhlá mezi studenty a prožila nejlepší párty, tedy v USA. (Tehdá ta party nebyla ani nějak výjmečná, ale právě se nešlo do žádného placeného clubu, kde by bylo narváno, nehrál se hip hop a slyšelo se i vlastního slova, Připomínalo mi to akce z domova z ČR, kdy se někam vyrazí s partou kamarádů).
Po Harvardu se společně vydalo na baseballový stadion Red Sox. (Red Sox je jeden z nejslavnějších baseballových teamů v USA). Pak se udělala s holkami ještě krátká procházka po ulicích Bostonu a muselo se rozloučit, páč oni musely domů a další den pracovat.
Já se po rozloučení odebrala na Quincy Market, kde jde o jedeno obrovské místo s hromadou jídla, od prý typicky bostonské kuchyně až tedy po ty normální, která se najde snad všude jako čínská, italská. Některé výlohy stály za to. Jablka obalovaná v karamelu, čokoládě, čerstvý dušený humr a mnoho..a mnoho dalšího, co člověk každý den nevidí. Já se rozhodla, když je ta dovolená, že budu trochu experimentovat a dám si, co jsem ještě nikdy nejedla. Volba dnešní obedo/večeře padla na humra a jako dezert pak právě už výše zmiňované jablko v karamelu. Na Quincy Marketu jsem se sešla s Péťou, slovenskou au-pair, která už tu pár měsíců také válčí. Po jídle se přesunulo do nedalekého parku a prostě jsme si až do nějaké 7mé hodiny, kdy Péťa musela na vlak povídaly právě o našich au-pair životech.
Při cestě na hostel jsem si koupila jen ještě nějaké pití a jídlo, kdybych byla později hladová a šla jsem se check-in. Z hostelu jsem byla maximálně nadšená. Opravdu luxus, který bych od hostelu nečekala. Moc děkuji Míše za typ.
Na další den jsem si naplánovala bostonské aquarium a dalších pár turistických atrakcí. Aquarium bylo pěkné, ale možná tady u nás v Camdenu se mi líbí o něco víc. Obě aquaria jsou menší, takže je máte do dvou hodin prošlá. Tohle mi zabralo asi dvě a půl hodiny, ale to jsem v tom ještě měla 45minutový 3D film.
Pokračovalo se dál a pěšky jsem šla do oblasti nazývané Charlestown, kde je možnost vidět tzv. USS Constitution, což ja starodávná loď. Dělají tam i zadarmo prohlídky, jen ne v pondělí a já si zrovna pondělí vybrala, no. Ale i tak po prohlídce věcí vám dovolili se k lodi aspoň přiblížit a vyfotit si ji. Hned vedle byla zakotvena válečná loď, kde se zadarmo mohlo projít po horní palubě, takže jsem si to prošla a říkala si, že námořníkem bych být nechtěla. Byla možnost vidět třeba kapitánova kajuta, kuchyň, prádelnu... no všechno tak malinké, a to ještě nebyla možnost vidět, jak vypadají kajuty obyčejných vojáků. Poslední zastávkou v Charlestown byl Bunker Hill Monument, což je zmenšenina Wahington DC Monumentu. Celá ta chůze tam i s prohlídkami lodí a visitor center/gift stores mi zabrala asi tři hodiny, tak jsem se tam natáhla na trávu a asi na hodinku zavřela oči.
Poslední zastávkou byl opět Quincy Market, kde to u mě vyhrál Hawaii pizza bagel a corndog. Pokoupila jsem ještě pár namičkostí a vydala se na nádraží. Tam jsem mohla být kolem 8pm. Na záchodech jsem se převlékla do legín, páč jsem na cestě do Bostonu opět kvůli klimošce mrzla, dala si něco malého v Mc Donalds a nezbylo mi nic jiného než čekat, ale i když jsem měla ještě asi dvě hodiny, tak mi to ani nepřišlo a docela mi čekání i uteklo. PS: tentokrát byla klimatizace v busu rozbitá a já myslela, že se upeču. Cesta pak byla dlouhá, nepohodlná a ve Phille se bylo v šest ráno, ve Wayne kolem 7mé a já pak padla do postele a prospala se do růžova až do pozdějšího odpoledne. Strašně jsem si v ten moment začala užívat, že jsem v baráku sama.. ticho, žádný dětský řev. Šla jsem si do Redbox půjčit nějaký filmy, koupila si zmrzku, brambůrky a udělala si pohodový večer.
Středa byla ve znamení kina, které se už nadalo odmítnout. Ještě v týdnu, kdy jsem pracovala mi psal Georgina (ten, jak jsem se už zmiňovala, že mi nadá pokoj a furt mi píše). Byla jsem z kluka (autisty) už tehdá tak v háji, že jsem Georginovi slíbila, že s ním i někam půjdu. Takže když už jsem to jednou slíbila, tak jsem to nechtěla na poslední chvíli rušit i když jsem mu na férovku napsala, ať od toho rozhodně nečeká žádnou date, že se prostě jen do kina. Nakonec se tedy skočilo i na véču , ale já to prostě brala, že jsme oba měli hlad a né jako něco víc. Od té doby mi opět tak 3x do týdne napíše, furt mě někam zve nebo se prostě ptá jak s mám atd.
Čtvrtek byl pro mě velký den. Po skoro deseti letech poslouchání kapely System Of A Down se mi je podařilo vidět na živo. Oni jako kapela r. 2006 ohlásili pauzu a v podstatě každý si pracoval na sólových projektech. Loni se zase společně rozjeli po dlouhé době na turné, dokonce i do Evropy, ale bylo to v době mého zkouškového ve škole a já si nemohla v předstihu dovolit koupit ticket, páč jsem neušila, jestli by to nevyšlo na nějakou zkoušku a já pak kvůli tomu také nemusela uzavřít školu, páč v září už jsem tam nenaustoupila. Letos tedy byla má první možnost. Nevím kolik z vás poslouchá tenhle druh hudby, trochu se obávám, že moc ne, ale já koncerty tohodle typu miluji a asi by mě nikdo moc nedostal na nějaký pop/natož hip hop koncert. Samotný koncert byl pro mě obrovským zážitkem, ač mi přijde, že si toho moc nepamatuji a hodinu a půl dlouhá show mi přišla jak dvacetiminutovka. Prostě sem byla celá v tranzu a nechápala, že to co jsem dlouhá léta sledovala jen z videí na počítači se předemnou opravdu odehrávalo. Já si po tomhle zážitku říkala, že teď by mi nevadilo ani umřít :). (tak asi vadilo, ale přece jenom .. můj velký sen, žít chvíli v USA se mi splnil a do toho vidět ještě SOAD .. tak pro mě už není většího vrcholu (když jsem to tedy nedotáhla v lyžování na olympiádu :D )). Ani mi navadilo, že jsem za dvě pivka vyhodila 25US..k tomu koncertu to muselo být. Jediné, co sem trochu v chození na koncerty porušila, tak je koupě trička. V UK vždycky stály kolem 20UK, ale tady 40US ..to jsem jim ho tam s radostí nechala. Sice to bylo oficiální tričko pro tour i s daty koncertů, ale 40, už je za tričko docela dost. To bych mohla mít 3 od Calvin Klein v outletu :D :D.
Pátek byl opět ve znamení naprosté relaxace a víkend v podstatě také. Pamatuji si, že jsem v sobotu šla ke Klárce, kde měla bejbáč a udělaly jsme si bramboráky a zakončily to zmrzlinou. Sice byl naplánovaný i film, ale jelikož se bramboráky protáhly, tak i když se něco rozkoukalo, tak ja se kolem půl 11 vydala domů. Na další den bylo naplánované brzké vstávání a aspoň ještě jednou za léto si zajet na pláž. Nevím, jestli to letos ještě vyjde.
Takže to je asi vše. Jak vidíte moje dovolená nabylo moc velké výletování, ale já si ji max užila. Boston, vyspávání do deváté .. půl desáté .. relax, pohoda, filmečky, bramboráčky, pláž a hlavně SOAD koncert, ten to pro mě okořenil maximálně.
Jenom, co se týče Bostonu, tak mně se jako město moc líbil. Hlavně, když to porovnám s tou naší pro mě né hezky vyzerající Philadelphií. Downtown je malý a člověk to má za den projitý, ale právě, jak je to malé, tak to město na mě působí roztomile. No, a ještě, i když nejsem rasista, tak je tam o proti Phille rozhodně víc bílo než černo, což na mě působí také trochu víc klidněji.
Bylo hodně brzy ráno, kdy jsme se objevila na bostonských chodnících. Tak nějak jsem si předem naplánovala, co bych chtěla vidět než budu mít spich s holkami, který tento víkend v Bostnu také trávily. Kolem půl 10 ranní jsem měla obešlé naplánované a vyrazilo se scuknout. Jsou to holčiny z okolí NYC ( někdo možná bude znát Míša Bublík a Nikča). Společně se vyrazilo na Harvard Uni. Mě osobně to místo nějak neoslovilo, ale možná to bylo způsobeno tím, že jsou prázdniny a v podstatě se to tam hemží jen japonskými (možná čínskými nebo korejskými .. kdo se v tom má vyznat) turisty. Nic moc jste z toho místa nemohli nasávat studentskou atmosféru. Tehdy, když jsem byla na Columbii v NYC, to bylo o něčem jiném, ale tam jsem právě byla zatáhlá mezi studenty a prožila nejlepší párty, tedy v USA. (Tehdá ta party nebyla ani nějak výjmečná, ale právě se nešlo do žádného placeného clubu, kde by bylo narváno, nehrál se hip hop a slyšelo se i vlastního slova, Připomínalo mi to akce z domova z ČR, kdy se někam vyrazí s partou kamarádů).
Po Harvardu se společně vydalo na baseballový stadion Red Sox. (Red Sox je jeden z nejslavnějších baseballových teamů v USA). Pak se udělala s holkami ještě krátká procházka po ulicích Bostonu a muselo se rozloučit, páč oni musely domů a další den pracovat.
Já se po rozloučení odebrala na Quincy Market, kde jde o jedeno obrovské místo s hromadou jídla, od prý typicky bostonské kuchyně až tedy po ty normální, která se najde snad všude jako čínská, italská. Některé výlohy stály za to. Jablka obalovaná v karamelu, čokoládě, čerstvý dušený humr a mnoho..a mnoho dalšího, co člověk každý den nevidí. Já se rozhodla, když je ta dovolená, že budu trochu experimentovat a dám si, co jsem ještě nikdy nejedla. Volba dnešní obedo/večeře padla na humra a jako dezert pak právě už výše zmiňované jablko v karamelu. Na Quincy Marketu jsem se sešla s Péťou, slovenskou au-pair, která už tu pár měsíců také válčí. Po jídle se přesunulo do nedalekého parku a prostě jsme si až do nějaké 7mé hodiny, kdy Péťa musela na vlak povídaly právě o našich au-pair životech.
Při cestě na hostel jsem si koupila jen ještě nějaké pití a jídlo, kdybych byla později hladová a šla jsem se check-in. Z hostelu jsem byla maximálně nadšená. Opravdu luxus, který bych od hostelu nečekala. Moc děkuji Míše za typ.
Na další den jsem si naplánovala bostonské aquarium a dalších pár turistických atrakcí. Aquarium bylo pěkné, ale možná tady u nás v Camdenu se mi líbí o něco víc. Obě aquaria jsou menší, takže je máte do dvou hodin prošlá. Tohle mi zabralo asi dvě a půl hodiny, ale to jsem v tom ještě měla 45minutový 3D film.
Pokračovalo se dál a pěšky jsem šla do oblasti nazývané Charlestown, kde je možnost vidět tzv. USS Constitution, což ja starodávná loď. Dělají tam i zadarmo prohlídky, jen ne v pondělí a já si zrovna pondělí vybrala, no. Ale i tak po prohlídce věcí vám dovolili se k lodi aspoň přiblížit a vyfotit si ji. Hned vedle byla zakotvena válečná loď, kde se zadarmo mohlo projít po horní palubě, takže jsem si to prošla a říkala si, že námořníkem bych být nechtěla. Byla možnost vidět třeba kapitánova kajuta, kuchyň, prádelnu... no všechno tak malinké, a to ještě nebyla možnost vidět, jak vypadají kajuty obyčejných vojáků. Poslední zastávkou v Charlestown byl Bunker Hill Monument, což je zmenšenina Wahington DC Monumentu. Celá ta chůze tam i s prohlídkami lodí a visitor center/gift stores mi zabrala asi tři hodiny, tak jsem se tam natáhla na trávu a asi na hodinku zavřela oči.
Poslední zastávkou byl opět Quincy Market, kde to u mě vyhrál Hawaii pizza bagel a corndog. Pokoupila jsem ještě pár namičkostí a vydala se na nádraží. Tam jsem mohla být kolem 8pm. Na záchodech jsem se převlékla do legín, páč jsem na cestě do Bostonu opět kvůli klimošce mrzla, dala si něco malého v Mc Donalds a nezbylo mi nic jiného než čekat, ale i když jsem měla ještě asi dvě hodiny, tak mi to ani nepřišlo a docela mi čekání i uteklo. PS: tentokrát byla klimatizace v busu rozbitá a já myslela, že se upeču. Cesta pak byla dlouhá, nepohodlná a ve Phille se bylo v šest ráno, ve Wayne kolem 7mé a já pak padla do postele a prospala se do růžova až do pozdějšího odpoledne. Strašně jsem si v ten moment začala užívat, že jsem v baráku sama.. ticho, žádný dětský řev. Šla jsem si do Redbox půjčit nějaký filmy, koupila si zmrzku, brambůrky a udělala si pohodový večer.
Středa byla ve znamení kina, které se už nadalo odmítnout. Ještě v týdnu, kdy jsem pracovala mi psal Georgina (ten, jak jsem se už zmiňovala, že mi nadá pokoj a furt mi píše). Byla jsem z kluka (autisty) už tehdá tak v háji, že jsem Georginovi slíbila, že s ním i někam půjdu. Takže když už jsem to jednou slíbila, tak jsem to nechtěla na poslední chvíli rušit i když jsem mu na férovku napsala, ať od toho rozhodně nečeká žádnou date, že se prostě jen do kina. Nakonec se tedy skočilo i na véču , ale já to prostě brala, že jsme oba měli hlad a né jako něco víc. Od té doby mi opět tak 3x do týdne napíše, furt mě někam zve nebo se prostě ptá jak s mám atd.
Čtvrtek byl pro mě velký den. Po skoro deseti letech poslouchání kapely System Of A Down se mi je podařilo vidět na živo. Oni jako kapela r. 2006 ohlásili pauzu a v podstatě každý si pracoval na sólových projektech. Loni se zase společně rozjeli po dlouhé době na turné, dokonce i do Evropy, ale bylo to v době mého zkouškového ve škole a já si nemohla v předstihu dovolit koupit ticket, páč jsem neušila, jestli by to nevyšlo na nějakou zkoušku a já pak kvůli tomu také nemusela uzavřít školu, páč v září už jsem tam nenaustoupila. Letos tedy byla má první možnost. Nevím kolik z vás poslouchá tenhle druh hudby, trochu se obávám, že moc ne, ale já koncerty tohodle typu miluji a asi by mě nikdo moc nedostal na nějaký pop/natož hip hop koncert. Samotný koncert byl pro mě obrovským zážitkem, ač mi přijde, že si toho moc nepamatuji a hodinu a půl dlouhá show mi přišla jak dvacetiminutovka. Prostě sem byla celá v tranzu a nechápala, že to co jsem dlouhá léta sledovala jen z videí na počítači se předemnou opravdu odehrávalo. Já si po tomhle zážitku říkala, že teď by mi nevadilo ani umřít :). (tak asi vadilo, ale přece jenom .. můj velký sen, žít chvíli v USA se mi splnil a do toho vidět ještě SOAD .. tak pro mě už není většího vrcholu (když jsem to tedy nedotáhla v lyžování na olympiádu :D )). Ani mi navadilo, že jsem za dvě pivka vyhodila 25US..k tomu koncertu to muselo být. Jediné, co sem trochu v chození na koncerty porušila, tak je koupě trička. V UK vždycky stály kolem 20UK, ale tady 40US ..to jsem jim ho tam s radostí nechala. Sice to bylo oficiální tričko pro tour i s daty koncertů, ale 40, už je za tričko docela dost. To bych mohla mít 3 od Calvin Klein v outletu :D :D.
Pátek byl opět ve znamení naprosté relaxace a víkend v podstatě také. Pamatuji si, že jsem v sobotu šla ke Klárce, kde měla bejbáč a udělaly jsme si bramboráky a zakončily to zmrzlinou. Sice byl naplánovaný i film, ale jelikož se bramboráky protáhly, tak i když se něco rozkoukalo, tak ja se kolem půl 11 vydala domů. Na další den bylo naplánované brzké vstávání a aspoň ještě jednou za léto si zajet na pláž. Nevím, jestli to letos ještě vyjde.
Takže to je asi vše. Jak vidíte moje dovolená nabylo moc velké výletování, ale já si ji max užila. Boston, vyspávání do deváté .. půl desáté .. relax, pohoda, filmečky, bramboráčky, pláž a hlavně SOAD koncert, ten to pro mě okořenil maximálně.
Jenom, co se týče Bostonu, tak mně se jako město moc líbil. Hlavně, když to porovnám s tou naší pro mě né hezky vyzerající Philadelphií. Downtown je malý a člověk to má za den projitý, ale právě, jak je to malé, tak to město na mě působí roztomile. No, a ještě, i když nejsem rasista, tak je tam o proti Phille rozhodně víc bílo než černo, což na mě působí také trochu víc klidněji.
Fotky:
Boston
Harvard Uni
Harvard Uni
Harvard Uni
Harvard Uni - s holkami
Red Sox stadion
Red Sox stadion
Quincy Market
Quincy Market ... nestát jedno 7US, tak bych ochutnavala do nekonečna
oběd volá :)
nakones u mě vyhrálo jablko v karamelu
Corn-dog a Hawaii pizza bagel
bostonské aquarium:
------------------------------
Tohle je ta USS Constitution
bitevní loď, kde bylo možno prozkoumat horní palubu
skoro jak Washington DC
---------------------
SOAD koncert:
---------------------
SOAD koncert:
ready to go
show must go on
jedna koncertová ... věřím, že vám toho moc tahle kapela neříká, takže semka nebudu házet fotky z koncertu
-------------------------
akce bramboráky:
-------------------------
akce bramboráky:
Atlantic City - pláž:
--------------------
kdo jste se prokousal až sem dolů, tak máte moji úctu... fotek je tentokrát požehnaně.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)